Historie Online her
Internetová hra je široký pojem, který může zahrnovat obrovské trojrozměrné
virtuální světy typu World of Warcraft nebo i obyčejné piškvorky. U nás ve střední
Evropě
patří k velice oblíbeným především strategie. Princip je jednoduchý, hráč se
stává hlavou vlastního virtuálního světa jehož parametry jsou určeny například
počtem obyvatel, sílou armády, zásobou surovin atp.). Důležitá je hlavně
spolupráce a koordinace mezi hráči. Komunikace
ve hře se odehrává prostřednictvím diskusních fór různého druhu (globální
fórum, fórum pro členy určité aliance atd.). Hry jsou velice chytlavé a
návykové především kvůli interakci s ostatními hráči.
Závislost?
Obliba online her má celkem prozaický důvod. Úspěchy,
kterých se hráči podaří dosáhnout v poměrně krátkém čase, si může kompenzovat
neúspěchy v reálném životě. Mnoho hráčů pak logicky raději upřednostňuje
virtuální svět před reálným. Z tohoto podhledu se může zdát, že závislost na
online hrách a na počítačových hrách obecně je nevyhnutelná. To ale tak úplně
neplatí, protože herní svět totiž v této problematice kopíruje svět reálný.
Existují prostě lidi, kteří jsou k závislostem náchylní více nebo méně. Hráči
her ale přiznávají, že honba za stále lepšími kouzly a zbraněmi, či touha
postoupit do dalšího levelu je velmi návyková. Přesto ve většině případů
dochází k tomu, že vás hra dříve nebo později prostě přestane bavit.
Historie hraní online
První hry vznikali v průběhu osmdesátých let
minulého století. Jednalo se nejčastěji o, přes počítač hrané, stolní RPG
hry. Hráči se navzájem spojovali nejčastěji pomocí vysokoškolských sítí a
hry hráli buďto přímo online, nebo přes e-maily. Počátkem devadesátých let se již začal
rozvíjet internet, čehož využilo mnoho klasických PC her. Například
legendární střílečka Doom od id Software, která zavedla nový koncept
online hraní – deathmatch. Jedná se o dnes již klasický způsob klání, kde
se střetává řada hráčů, a soutěží o to, kdo dokáže nejvícekrát „zabít“
ostatní v časovém limitu s tím, že platí, že po každém zabití se mrtvý
hráč okamžitě oživuje a jeho „vrah“ získává body pro sebe či své družstvo.
Nedlouho poté se přidaly i tahové strategie, které již dříve podporovaly hru více hráčů
na jednom počítači, a kde nároky na rychlost připojení i na přenesené
objemy dat byly naprosto minimální. V polovině devadesátých let se pak
koncept online hraní rozšířil i mezi real-time strategie, neboť zrychlení
internetu a nové technologie již umožňovaly přenášet objemy dat dostatečné
pro tento typ her. Na přelomu století již většina herních žánrů
podporovala online hru.
Moderní počítačové hry nabízejí mnoho zábavy, skvělou grafiku a velice chytlavou atmosféru. Proto se staly doslova masovou zábavou pro bezpočet hráčů. Jedná se o fenomén, který vyvolává podobné reakce jako svého času třeba vznik filmu.
Je zajímavé, že to ještě v polovině 70. let vypadalo, že hry možná brzy zaniknou, protože hry do tehdejší doby byly jen různé variace na Tennis atd. Hry se však začaly rozvíjet a vznikla celá řada různých žánrů, objevila se 3D grafika a nakonec přišel internet s online hrami.